Proč nejsem skutečný

17. listopadu 2013 v 0:11 | Zapomenutelný
Rozhodl jsem se malinko ozřejmit svou terminologii, která může být v některých případech pro náhodného kolemjdoucího, který si přečte kousek nějakého článku, poněkud matoucí.

Skutečný člověk - člověk, s nímž se osobně znáte a stýkáte, nebo člověk, který vás alespoň jednou viděl či osobně potkal. Ve většině případů si tento dokáže vaše jméno spojit s vaší tváří a něco málo o vás ví z povídání ostatních skutečných lidí z vašeho okolí. Pohybuje se ve stejných kruzích jako vy a má společné známé. Může to tedy být váš spolužák, kamarád, soused, známý nebo kterýkoli člen vaší rodiny.



Neskutečný člověk - člověk z internetu, kterého neznáte dost dobře na to, abyste o něm měli představu. Nikdy jste ho neviděli, nevíte, jak se jmenuje, kde pracuje nebo kam chodí do školy, co dělá ve volném čase a kolik je mu let. Nevíte nic. To jsem například já. Když o něm postupně zjišťujete víc informací, přesouvá se postupně do následující kategorie.

Poloskutečný člověk - člověk z internetu, kterého znáte velmi dobře. Píšete si s ním často, máte jeho fotky, víte, jak zní jeho hlas. Víte, kam chodí do školy nebo kde pracuje, jestli má radši psy nebo kočky a co je jeho největší vášní. Máte ho třeba v přátelích na facebooku nebo si s ním skypujete. Kdysi jste našli neskutečného člověka a vytvořili jste citové pouto. To znamená, že máte toho člověka rádi, ať už ve smyslu přátelském či romantickém. Záleží vám na něm, chcete znát jeho náladu, chcete s ním sdílet radost a rozveselit ho, když je nešťastný.

Nový skutečný člověk - člověk z internetu, se kterým se na základě vašeho seznámení po síti stýkáte. Po určité době strávené dopisováním jste se rozhodli sejít a pokud osobní setkání nezničili váš přátelský/romantický vztah, stane se tato osoba ve vašem životě novým skutečným člověkem. A jeho přítomnost nakonec může zevšednět natolik, že se z něj stane skutečný člověk.

Do těchto kategorií samozřejmě nelze zařadit všechny lidi, které znám, ale základ to vystihuje.

Mým cílem je zůstat zde na svém blogu neskutečným člověkem, který může bez obav napsat cokoli, co ho zrovna tíží nebo co ho jen tak napadlo. Vždycky jsem si přál mít někoho, komu bych se mohl svěřit, a teď ho mám. Je to anonymní masa neskutečných lidí. Je to každý, kdo si na mém blogu přečte byť jen jediné slovo. Mé texty jsou němými výkřiky zmateného člověka, které plují atmosférou a občas dolehnou k něčím uším. Vědomí, že na mě občas někdo narazí, něco si přečte a třeba se nad tím zamyslí, je pro mě neuvěřitelně uspokojující a jsem rád, že můžu mluvit, protože v sobě mám ještě spoustu slov.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama